Jednoduchá patina pomocí média

Úvod

Dnes bych vám chtěla představit jednu z technik patinování, a to patinování pomocí média, v mém případě zn. Pentart.   

Při setkávání se zákazníky a probírání jejich představy o tom, jak by jejich nábytek po renovaci měl vypadat, jsem zjistila, že spousta z nich vlastně neví, co je to patina. Když je pak zahrnu otázkami, jaký druh patiny by  to měl být, tak nevědí.  
Tak schválně, než budete číst dál, dokážete odpovědět na otázku, co je vlastně patina a kolik druhů jí existuje? 

Při psaní tohoto příspěvku na můj blog mě napadlo, že by se toto téma dalo rozebrat do několika příspěvků. Já sama používám osm druhů patinovaní a dnes se s vámi podělím o způsob patinování pomocí média.  
A teď už k samotnému patinování. Cože to vlastně je?

Co je to patina?  

Patina označuje změnu povrchu nějakého předmětu vlivem klimatických podmínek, a to buď venku nebo uvnitř. Např. působením vzduchu, vody, koroze dochází ke změnám na povrchu, které se při renovaci snažíme schválně napodobit. Jde nám o to, napodobit např. loupající se barvu, korozi, různé barevné povrchy, zvýraznění určitých částí atd. Patinovat můžete vlastně cokoliv. Já se však zabývám renovacemi a ručně malovaným nábytkem, tudíž nejčastěji pracuji se dřevem.  

Určité styly jako vintage, provence či shabby chic se bez patiny neobejdou. Tyto styly mají vesměs podobné to, že se snaží napodobit lehce omšelý styl a k tomu se právě patina báječně hodí.  

Tato technika nám rovněž pomáhá při renovaci zakrýt určité nedostatky starobylého nábytku, které není žádoucí opravovat. Na starobylém nábytku dost často naleznete různé nedokonalosti, jako např. rýhy vzniklé rozpínáním či sesycháním dřeva, vlivem vlhkosti či sucha, stopy po červotoči, různé odřeniny, apod. Spoustu věci můžete spravit, nahradit, ale ne vždy je to žádoucí. Dnes dokonce jsou stopy po červotoči záměrně napodobovány.

Problémem však je, když pracujete s barevným nábytkem. Barva totiž dá vyniknout každé nedokonalosti, dírce apod. Na dřevěném povrchu se tyto nedokonalosti ve struktuře dřeva schovají, barva vám toto neumožní. Z toho důvodu přistupuji k různým druhům patinovaní, kdy tato technika umožní rozbít jakýsi jednolitý vzhled nanesené barvy.  Nábytek pak záměrně vypadá lehce omšele a propůjčí mu opět starobylý vzhled, prostě v duchu starých časů.

  Myslím si, že starobylému nábytku jednolitá barva nesluší. Přeci je jen starobylý a nový z něj prostě neuděláte a určitě nechcete, aby váš kousek vypadal po renovaci jako plast či dřevotříska. Takže patinu rozhodně ano.  Každý to však můžeme cítit trochu jinak.

Co vyžaduje příprava k patinování?

Patinování, pokud nemáte zkušenosti, není zase tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.  Tato technika vyžaduje jasnou představu o kombinaci barev, kterou musíte mít, než se pustíte do svého díla. Někdy je fajn si techniku vyzkoušet na kousek dřeva vedle. Já to dělat již nemusím, protože ze své praxe vím, jak se bude barva chovat a kterou techniku musím použít, ale vám vřele doporučuji si to vyzkoušet.   
Při své práci se dívám na nábytek jako celek, to znamená, že již dopředu promýšlím, jaký druh barev, dekoru a patiny se k danému druhu nábytku bude hodit. Tohle musím mít již promyšlené dopředu. On je rozdíl patinovat příborník z období secese či kredenc ze 40.let. 

Pomůcky k patinování 

Úplně nejčastěji při patinování používám svíčku, médium, škrabky, drátěnku a smirek.  
Teď si možná říkáte, k čemu svíčku a cože dělá to médium? 
Svíčka i médium vám pomohou k tomu, aby se vám barva dobře z povrchu odírala, slupovala. Každý druh vytváří trochu jiný efekt. O svíčce zase v jiném příspěvku. Pojďme se podívat na to médium.  
Pokud chcete dosáhnout na svém díle odřeného oloupaného vzhledu, tak aby to působilo lehce omšele, musíte nejprve na očištěný povrch použít podkladovou barvu. Tady záleží pak na tom, jak moc chcete mít oloupaný a odřený efekt, podle toho na tato místa nanášíte podkladovou barvu, tj. barvu, která bude po odření vidět, tzn. prosvítat pod tou výslednou barvou na povrchu. Já jsem zvolila podkladovou barvu tmavě hnědou a povrchovou v odstínu slonová kost.  

Jaké použít barvy?

Ještě je třeba si říct něco k barvám. Dnes jsou moderní křídové barvy, které se dobře odírají, ale ne vždy je používám. Médium se mi ke křídovým barvám neosvědčilo. Nejlépe se pracuje s akrylovými či akrylátovými barvami. Protože pracuji s nábytkem, tak mám oblíbené vodou ředitelné akrylátové barvy v polomatu. Odstíny, až na základy, si nechávám míchat a vybírám si je z dostupných vzorníků.  
Místa, kde jsem tedy chtěla dosáhnout efektu odření a loupání, zpravidla rohy a různé hrany na nábytku, jsem natřela podkladovou tmavě hnědou barvou. Po zaschnutí, stačila jedna vrstva, jsem aplikovala médium za pomocí tupovacího štětce, či kousku molitanové houbičky. Místa jsem pomocí malého tupovacího štětce natřela. Nechala jsem vše zaschnout a poté jsem vše natřela dvěma a třemi vrstvami vrchní barvy, v mém případě slonová kost. Natírat můžete štětcem vhodným na akrylové barvy nebo válečkem, ne molitanovým. Po zaschnutí stačí vzít škrabku a smirek, používám kostky zn. Bosch, hrubost medium a daná místa začnete lehce odírat až se objeví podkladová hnědá barva. Někde více, někde méně, aby to vypadlo přirozeně. Pozor, netlačte moc, ať se neprodřete na čisté dřevo.  
Je na vás jakou barevnou kombinaci zvolíte. Já nejčastěji používám při odřených efektech tmavě hnědou, protože nepůsobí tak násilně jako černá barva.